Depozitář Olomouc - naše exponáty

Většině zájemců se patrně v souvislosti s historickou železnicí vybaví parní lokomotivy. Právě ty jsou hlavním lákadlem muzea, neboť jich má ve svém držení více než třicet. Jedná se o exponáty z různých období železničního provozu, od malých lokálkových lokomotiv z přelomu devatenáctého a dvacátého století až po nejvýkonnější stroje, které zažily vrchol a postupný útlum parní trakce v druhé polovině století dvacátého. Větší část z těchto exponátů je neprovozní, ale přesto jejich elegantní konstrukce i mohutnost stále vzbuzuje údiv.

Elektrická lokomotiva E 499.085 „Bobina“

Tato elektrická stejnosměrná lokomotiva na napětí 3000 V určená pro osobní vlaky, rychlíky i nákladní vlaky byla vyrobena ve Škodových závodech v Plzni (tehdy závody V. I. Lenina) v roce 1958. Stejné lokomotivy zde byly vyráběny už od roku 1953, takže první z nich jsou starší než některé parní lokomotivy. Přestože se elektrické lokomotivy u nás tehdy vyráběly již 50 let, teprve Bobiny se staly průkopnicemi elektrické trakce. Naše Bobina jezdila v depech Praha střed, Spišská Nová Ves a Ostrava, od roku 1991 v Olomouci. V roce 1998 byla úředně zrušena, ale pak byl zrušen rušící výnos a lokomotiva byla odeslána do vyvazovací opravy. Od roku 2001 má historický nátěr z roku 1958. V pravidelném provozu dojezdila jako poslední u ČD v roce 2011.

Zobrazit detail

Kolejový jeřáb EDK 80/3 „Takraf“

Jeřáb byl vyráběn firmou S. M. Kirow Leipzig od 60. let minulého století. Kromě dieselového motoru může být poháněn i připojením na elektrickou síť 3 x 400 V. Jeho největší nosnost je 20 tun.

Zobrazit detail

Motorová lokomotiva BN 60‑3870 „Kyaska“

Je nejmenší lokomotivou našeho muzea, vyrobená v roce 1957 v ČKD Praha. I když připomíná parní lokomotivu, jde o dieselový stroj. BN60 byly dodávány na vlečky v Československu, dvě do Maďarska. Přerovská, která se nachází v olomouckém muzeu, byla odkoupena jako kovový šrot ze sladoven v Brodku u Přerova. Díky Ing. Plachému a panu Kyasovi z lokomotivního depa Přerov byla opravena a prezentována na akcích na Moravě, ale i v Čechách. Lokomotivě se přezdívá Kyaska podle svého věrného opatrovatele.

Zobrazit detail

Motorová lokomotiva T 212.0062 „Hop“

Největším „pracantem“ v našem muzeu je tato malá lokomotiva přezdívaná Prasátko nebo Hop. Má mechanickou převodovku s třecí spojkou jako auta, ale strojvedoucí vše ovládá rukama. Odtud její další přezdívka „Rukolam“. I přes to je pro nás nepostradatelná, jejím celoročním úkolem je posun s ostatními lokomotivami a vozy po depu. Byla vyrobena v roce 1969 v Turčianských strojírnách v Martině, sloužila v Brně-Maloměřicích, od roku 2009 v České Třebové, do Olomouce přišla v roce 2013

Zobrazit detail

Motorová lokomotiva T 334.090 „Rosnička“

Lokomotivy s vyvýšeným stanovištěm strojvedoucího a hydraulickým přenosem výkonu, určené pro lehký posun a nákladní vlaky na vedlejších tratích s mírným sklonem. Přezdívku získaly podle původního světle zeleného nátěru, který byl však později nahrazován unifikovanou červenou. Uplatnily se nejen v tuzemsku, ale též na vlečkách v Rumunsku a NDR.

Zobrazit detail

Motorová lokomotiva T 466.0007 „Pilštyk“

Pilštyk vyrobily roku 1973 Turčianské strojárne Martin. Jedná se o lokomotivu pro osobní a nákladní vlaky i posun. Byla vybavena parním generátorem pro vytápění vlaků. Její maximální rychlost je 90 km/h. Lokomotiva byla dodána do depa v Břeclavi, v roce 2003 byla přesunuta do Brna a v roce 2009 již jako muzejní do Valašského Meziříčí. V srpnu 2012 se stala exponátem nově vzniklého Železničního muzea v Olomouci. Jméno získala podle licenčního komůrkového motoru francouzské firmy SEMT Pielstick. Lokomotiva je opatřena původním nátěrem z výroby.

Zobrazit detail

Motorový vůz M 262.018 „Kredenc“

Motorový vůz společně vyrobily firmy Královopolská strojírna Brno (skříň), Tatra Smíchov (podvozky) a ČKD Praha (spalovací motor a elektrická výzbroj) v roce 1950 a byl dodán do depa v Bohumíně. Skříň je uvnitř členěna na dva oddíly pro cestující (56 + 24 míst) a dále na nástupní prostory a zavazadlový oddíl.

Zobrazit detail

Motorový vůz M 286.0001 „Krokodýl“

Prototyp rychlíkového motorového vozu s nejvyšší dovolenou rychlostí 110 km/h byl vyroben v roce 1962 ve Vagonce Tatra Studénka. Z výroby byl dodán do depa Praha-Libeň. V roce 1969 byl přesunut do depa Olomouc, pod kterým jezdil do poloviny roku 1997, poté byl převeden do depa Brno-Horní Heršpice. V roce 2005 byl opatřen původním výrobním nátěrem z roku 1962 a v roce 2013 se vrátil znovu do Olomouce, tentokrát ale již do železničního muzea. Podle jeho pestrého kabátu mu říkáme Lorinka.

Zobrazit detail

Parní lokomotiva 314.303 „Kocúr“

Lokomotiva byla vyrobena v Maschinen-Fabrik der priv. Österreichisch-ungarischen Staatseisenbahn ve Vídni v roce 1898 pro posun na nádražích Severní dráhy Ferdinandovy. Sloužila v Ostravě a Přerově, v osmdesátých letech stála na pomníku ve Valašském Meziříčí. Roku 2010 byla opět zprovozněna a od roku 2012 rozšířila řady parních ořů v olomoucké expozici. Zahrála si také v seriálu Četníci z Luhačovic a v roce 2013 se umístila na 2. místě v mezinárodních závodech parních lokomotiv Grand Prix Slovakia

Zobrazit detail

Parní lokomotiva 464.202 „Rosnička“

Tento unikátní stroj byl vyroben jako druhý prototyp řady rychlíkových lokomotiv a zároveň také byl posledním typem parních lokomotiv pro ČSD v roce 1956 v závodech V. I. Lenina (Škodovy závody Plzeň). To už ale Škodovka a ČKD zahájily sériovou výrobu elektrických a motorových lokomotiv a proto i přes zájem ČSD na dalších dodávkách nebyla sériová výroba zahájena. Řada 464.2 však přesto patřila ke konstrukčně nejdokonalejším parním lokomotivám u nás. Díky svému zelenému laku dostala přezdívku Rosnička. Svoji službu započala v Jihlavě, koncem 60. let se přestěhovala do depa v Brně a v roce 1972 se přesunula naposledy, právě do Olomouce. Dnes je majetkem Národního technického muzea.

Zobrazit detail